Historie léčby
Historie léčby Karlovy Vary
Historie léčby Karlovy Vary – karlovarským pramenům prý lidé přisuzovali léčivou moc už dávno před založením města. První historicky dochovaná léčba se uskutečnila na sklonku 14. století, kdy vladař Karel IV. koupal své nemocné nohy v minerální vodě jednoho z pramenů. Od té doby až do 16. století se karlovarští lékaři drželi výhradně tohoto způsobu lázeňské léčby. Koupele trvaly 5-12 hodin denně.
Podnět k zamyšlení nad využitím pramenité vody i k vnitřnímu užívání dal doktor Václav Payer v roce 1521. K dokonalosti však dovedl tuto metodu koncem 18. století až dr. David Becher, který se zasloužil o vyváženost lázeňských pitných kúr. Dr. David Becher provedl první vědecký rozbor karlovarských minerálních vod. Zabýval se individuálním léčením podle diagnózy pacienta. U pitné kúry zredukoval neúměrně vysoké dávky minerální vody z 40-60 pohárků denně na 12 – 15 pohárků denně. Doporučil pití vody u pramene, kde má voda prosycená CO2 daleko větší účinek. Od 19. století je lázeňská léčba doplněna dietním systémem, slatinnými lázněmi, slatinnými obklady a sprchami.
Lázně zažívaly své vzestupy i pády. Návštěvnost ovlivňovaly jak živelné katastrofy, tak i válečné konflikty. Od 18. století se ale začaly Karlovy Vary rychle rozvíjet a jejich postavení mezi ostatními evropskými lázněmi značně vzrostlo. Byly zakládány první veřejné lázeňské budovy a stavby. Město prosperovalo nejen díky zámožným lázeňským pacientům, ale také díky příjmům z prodeje minerální vody a vřídelní soli. Oblíbenost Karlových Varů stále rostla a počet návštěvníků se každoročně zvyšoval až do začátku 1. světové války. Po té přišla světová hospodářská krize, 2. světová válka a nakonec znárodnění. Vždy, když se lázně začaly vzpamatovávat z nějaké „pohromy“, přišla další rána. Po sametové revoluci (v roce 1989), kdy se ke slovu opět dostala demokracie, se začaly pomalu rekonstruovat zchátralé budovy a modernizovat lázeňské provozy. Od té doby jsou lázně opět schopné konkurovat ostatním evropským lázeňským městům.
